Staré odrůdy
Vítejte na webu věnovaném starým odrůdám jabloní a hrušek
Problematika starých ovocných odrůd se v současnosti dostává čím dál více do popředí odborných i laických diskuzí a je předmětem zájmu ovocnářů, pěstitelů a soukromých farmářů. Co je na nich tak zajímavého, vždyť máme k dispozici mnohem dokonalejší a výrobně zajímavější kultivary, které nás ohromují svými výnosy, délkou doby uskladnění a krásným vybarvením plodů!? Proč se vracet do minulosti, když možnosti současných šlechtitelských stanic a ústavů jsou takřka neomezené?
Důvodů bude jistě více, ale zmiňme se alespoň o některých. Především je důležité právě to, že tyto odrůdy byly vypěstovány již velmi dávno našimi předky a nepodléhají tak moderním snahám o maximální produkci a výnos. Jsou pro nás geneticky významné jako databáze vlastností, které se v nových kultivarech postupným křížením postupně vytrácejí, a tyto se pak stávají čím dál více nestabilními vůči řadě faktorů z vnějšího prostředí a jejich výnosy jsou tedy na druhou stranu vyvažovány řadou ne příliš ideálních vlastností omezujících především kvalitu. Vždyť ne všechno, co je na první pohled krásné, je také cenné svým obsahem živin, vitamínů a biologicky aktivních látek.
Více...
Dalším důvodem může být kromě kvality plodů například schopnost samotných stromů osolávat nepřízni počasí v exteriérech krajiny kolem nás. Je alarmující, s jakou rychlostí mizí původní typ venkovského prostředí a ustupuje nejen snahám o zcelování pozemků z poloviny 20.století, ale i novodobým stavbám komunikací, rozšiřování sídel, potřebám vytvářet průmyslové zóny. Fádní krajiny tohoto typu nás obklopuje čím dál víc a je potřeba s tímto trendem něco rychle udělat. Jednou z možných cest je navracení původních genofondových odrůd na místa jejich tradičního výskytu. U ovocných stromů je pak kromě krajinářského záměru v této myšlence obsažena i přidaná hodnota ve formě ovoce, které svojí kvalitativní složkou lehce předčí nádherné plody ze supermarketů, které platí daň za svoji krásu málo rozvinutou chutí a dalšími biologickými vlastnostmi.
V neposlední řadě je potřeba také vzpomenout dostupnost místního ovoce, které si každý může vypěstovat doslova před svými okny a nemusí se spoléhat na dovoz z ciziny, který kromě diskutabilních dopadů na naši ekonomiku a zaměstnanost neúměrně zatěžuje dopravu. Místní farmářské trhy jsou jednou z cest do budoucna, kdy bude nutno výrazně omezovat veškeré výdajové položky rodinných rozpočtů a je čím dál tím jasnější, že ten, který se nebude spoléhat na místní zdroje a nechá vše na dovozu a potravinářských řetězcích bude mít před ostatními náskok. Z tohoto hlediska se právě staré ovocné odrůdy mohou hodit jak velkopěstitelům, tak drobným zemědělcům či zahrádkářům.
Vzhledem k dlouhodobým perspektivám se zdá velmi důležité začít se danou problematikou zabývat včas, protože jsme pod neustálým tlakem potravinářských řetězců snažících se nás přesvědčit, že jedině oni jsou nám schopni nabídnout odpovídající kvalitu potravin za rozumnou cenu. Je dobře, že čím dál více lidí jim přestává věřit a vydává se svojí vlastní cestou. Jedním z jejích možných směrů je právě důsledná orientace na domácí a regionální suroviny, tradiční výrobky a místní speciality. Původní ovocné odrůdy jsou v tomto směru ideální surovinou, jejíž zdroje mohou být velmi hojné a může být základem pro řadu místních produktů a výrobků, jako je například jablečný mošt, sušené křížaly, různé formy marmelád a pálenka. Zdá se tedy, že nám nic nebrání v rozvoji této oblasti, musíme však počítat s počátečními potížemi při prosazování této myšlenky na široké vrstvy společnosti. Nějak se ale začít musí.
Mgr. Kamil Navrátil